Plechárna Černý Most

English

Jiřina Břicháčková

Malířka z Prahy 14 učí děti malbě, vytrácí se totiž tvořivost.

„Sem patřím“ říká malířka Jiřina Břicháčková v obývacím pokoji svého domu v Jahodnici na Praze 14. Na stěnách předsíně nenajdete volné místo, všude visí obrazy, podobně je na tom obývák, který krom maleb zaplňují i skulptury malířčina manžela. Výtvarnice, která je místopředsedkyní Sdružení pražských malířů, se na Praze 14 narodila a žije a hlavně tu tvoří dodnes.

Už před téměř půlstoletím vybudovala společně s manželem dům, který slouží i jako ateliér. Manželský pár navíc i společně tvoří. „Dobře, on je takovej klidnej,“ směje se paní Břicháčková, když se ptáme, jak se jí s manželem spolupracuje. „Muž to odlejvá a já to namatlám. Co ztvrdne, okolo toho maluju,“ popisuje práci malířka. Jejich společné obrazy totiž tvoří kovové odlitky doplněné o malbu, vznikají tak abstraktní a netradiční díla.

Umělkyně ale není jen schovaná ve svém ateliéru, má ráda lidi kolem sebe a zvlášť děti, u nichž se snaží rozvíjet výtvarný talent. Učila v lidové škole umění a jejím ateliérem už prošlo hodně dětí. Mnohé u výtvarného umění zůstaly a živí se jím.

„I kdyby se z nich nestali výtvarníci, budou mít k umění vztah a nepůjdou si koupit něco na zeď do OBI. U mě se naučí, že věci je potřeba dokončovat, ne si jen tak čmárat a zabíjet čas,“ vysvětluje malířka, proč pracuje s dětmi. „Dávám jim příklad s vařením. Když maminka vaří, musí do bramboračky dát všechno, ne toho v půlce nechat,“ říká s tím, že vede děti k tomu, aby svou práci dokázaly dodělat.

Tvořivost podle ní navíc v poslední době upadá, protože si už můžeme dovolit hezké věci koupit a nemusíme je sami vyrábět. „Snažím se na děti působit tak, aby byly skromný a měly radost z práce. Máme materiál a já se jich ptám, tak co z toho uděláme? A oni sami vymýšlí, co by vyrobily,“ vysvětluje svůj postup práce Břicháčková.

Jahodnice se stala jejím domovem už ve chvíli, kdy se narodila. Její současný dům stojí přes ulici proti jejímu rodnému domu. Malířka pochází z pěti sourozenců a každému tatínek zařídil v okolí parcelu, aby si mohli vystavět vlastní bydlení. Umělkyně tak viděla, jak se z venkovské Prahy stává předměstí velkoměsta. Lásku k umění zdědila. Její tatínek odléval slavné sochy svatých, hlavně panny Marie a Jezulátka. Byl také jediným, kdo dokázal zužitkovat jahodnickou jílovitou půdu a to rovnou k výrobě hraček, figurek hospodářských zvířat nebo domků. Zaměstnával padesát zdejších žen, které po vypálení sošky barvily. Jiřina Břicháčková je na svůj původ i čtvrť právem hrdá a následuje odkaz svého tatínka. „Vytvářet, dávat dohromady, to mě baví,“ říká.

Obrazy paní Břicháčkové si můžete během listopadu prohlédnout v Kavárně Plechárna.